Nový občanský zákoník 2014: Šest tříd dědiců

Naposledy jsme se zabývali tématem jak vydědit potomka podle nového občanského zákoníku. Změna v dědickém zákonu však postihla i další oddíly jako například dědické skupiny. Ty se v novém roce dočkají rozšíření.

Už ne čtyři dědické skupiny, ale šest tříd dědiců. Nový občanský zákoník platný od 1.1. 2014 nejenom lehce pozměňuje terminologii, ale navyšuje také řadu zákonem určených dědiců. Nově můžou po zůstavitelovi dědit i praprarodiče a sestřenice a bratranci. Stát tak chce co nejvíce zamezit možnosti, že by po pozůstalém měl dědit on. K takovému kroku se přistupuje například v případě českých občanů v zahraničí. Nevýhodou je, že se stát na rozdíl od ostatních zákonem daných dědiců nemůže dědictví zřeknout.

Dědici budou v příštím roce tedy povoláváni podle následujících šesti tříd:

První třída dědiců (podle § 1635)

Jako první po zůstavitelovi dědí stejným dílem děti a manžel nebo manželka. Nedědí-li některý z potomků, zákonem daný podíl připadá jeho dětem. To samé platí v případě vzdálenějších potomků.

Druhá třída dědiců (podle § 1636)

Pokud nedědí potomci, dědictví připadá manželovi, zůstavitelovým rodičům, popřípadě všem dalším osobám, které se zůstavitelem sdíleli společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí, nebo na něm byli výživou závislí. Také v tomto případě dělí všichni pozůstalí stejným dílem. V případě manželky či manžele se však musí jednat o nejméně polovinu pozůstalosti.

Třetí třída dědiců (podle § 1637)

Nedědí-li ani dědicové druhé třídy, stejným dílem připadá dědictví zůstavitelovým sourozencům a opět osobám žijícím se zůstavitelem nejméně jeden rok před smrtí. Pokud některý ze sourozenců nedědí, podíl připadá jeho dětem.

Čtvrtá třída dědiců (podle § 1638)

Nedědí-li nikdo z předešlé třídy, dědictví si mezi sebou stejným dílem rozdělí prarodiče zůstavitele.

Pátá třída dědiců (podle § 1639)

Nemůže-li dědit ani čtvrtá třída, v páté třídě dědí praprarodiče zůstavitele. Jedna polovina je určena praprarodičům zůstavitele ze strany jeho otce, druhá praprarodičům ze strany jeho matky. Pokud jeden z dvojice dědit nemůže, uvolněnou osminu přebírá druhý z páru. Pokud nemůže dělit celá jedna dvojice, podíl připadá druhé dvojici ze stejné strany. V případě, že nedědí žádná z dvojic jedné strany, dědictví se rozdělí mezi dvojicemi druhé strany.

Šestá třída dědiců (podle § 1640)

Nejsou-li přítomni dědici páté třídy, ve třídě šesté dědí stejným dílem děti dětí sourozenců (praneteře a prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové). Nemůže-li dědit ani jedno z dětí prarodičů, pozůstalost připadá do rukou jejich dětí (sestřenice a bratranci).

Několikeré příbuzenství (podle § 1641)

Při dědickém procesu může dojít i k variantě, kdy jeden z dědiců je se zůstavitelem příbuzný z více než jedné strany. Takový dědic má zákonné právo dědit z každé jednotlivé strany.

Zdroj foto: foter.com