Nový občanský zákoník 2014: Šest tříd dědiců
Naposledy jsme se zabývali tématem jak vydědit potomka podle nového občanského zákoníku. Změna v dědickém zákonu však postihla i další oddíly jako například dědické skupiny. Ty se v novém roce dočkají rozšíření.
Už ne čtyři dědické skupiny, ale šest tříd dědiců. Nový občanský zákoník platný od 1.1. 2014 nejenom lehce pozměňuje terminologii, ale navyšuje také řadu zákonem určených dědiců. Nově můžou po zůstavitelovi dědit i praprarodiče a sestřenice a bratranci. Stát tak chce co nejvíce zamezit možnosti, že by po pozůstalém měl dědit on. K takovému kroku se přistupuje například v případě českých občanů v zahraničí. Nevýhodou je, že se stát na rozdíl od ostatních zákonem daných dědiců nemůže dědictví zřeknout.
Dědici budou v příštím roce tedy povoláváni podle následujících šesti tříd:
První třída dědiců (podle § 1635)
Jako první po zůstavitelovi dědí stejným dílem děti a manžel nebo manželka. Nedědí-li některý z potomků, zákonem daný podíl připadá jeho dětem. To samé platí v případě vzdálenějších potomků.
Druhá třída dědiců (podle § 1636)
Pokud nedědí potomci, dědictví připadá manželovi, zůstavitelovým rodičům, popřípadě všem dalším osobám, které se zůstavitelem sdíleli společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí, nebo na něm byli výživou závislí. Také v tomto případě dělí všichni pozůstalí stejným dílem. V případě manželky či manžele se však musí jednat o nejméně polovinu pozůstalosti.
Třetí třída dědiců (podle § 1637)
Nedědí-li ani dědicové druhé třídy, stejným dílem připadá dědictví zůstavitelovým sourozencům a opět osobám žijícím se zůstavitelem nejméně jeden rok před smrtí. Pokud některý ze sourozenců nedědí, podíl připadá jeho dětem.
Čtvrtá třída dědiců (podle § 1638)
Nedědí-li nikdo z předešlé třídy, dědictví si mezi sebou stejným dílem rozdělí prarodiče zůstavitele.
Pátá třída dědiců (podle § 1639)
Nemůže-li dědit ani čtvrtá třída, v páté třídě dědí praprarodiče zůstavitele. Jedna polovina je určena praprarodičům zůstavitele ze strany jeho otce, druhá praprarodičům ze strany jeho matky. Pokud jeden z dvojice dědit nemůže, uvolněnou osminu přebírá druhý z páru. Pokud nemůže dělit celá jedna dvojice, podíl připadá druhé dvojici ze stejné strany. V případě, že nedědí žádná z dvojic jedné strany, dědictví se rozdělí mezi dvojicemi druhé strany.
Šestá třída dědiců (podle § 1640)
Nejsou-li přítomni dědici páté třídy, ve třídě šesté dědí stejným dílem děti dětí sourozenců (praneteře a prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové). Nemůže-li dědit ani jedno z dětí prarodičů, pozůstalost připadá do rukou jejich dětí (sestřenice a bratranci).
Několikeré příbuzenství (podle § 1641)
Při dědickém procesu může dojít i k variantě, kdy jeden z dědiců je se zůstavitelem příbuzný z více než jedné strany. Takový dědic má zákonné právo dědit z každé jednotlivé strany.
Zdroj foto: foter.com
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas novinky, aktuality a rady!
Podobné články
Jaké změny přinese důchodová reforma? - číst více »
Až 300 milionů korun by měla stát digitalizace důchodů - číst více »
Jít do důchodu až příští rok se podle experta vyplatí - číst více »
Sdílejte tento článek na Facebooku.
Komentáře ke článku
Tomu rozumím,ale chci se zeptat,jestli se dědictví vztahuje i na moji matku která byla vlastně jeho švagrová .
Děkuji,Chaloupka
vaši sourozenci (Vás i manžela) nejsou nepominutelnými dědici ve smyslu § 1643 OZ, a proto můžete vytvořit závěť ve prospěch kohokoliv jiného (nevlastní vnučku nevyjímaje). K tomu nepotřebujete žádný souhlas vašich sourozenců ani zřeknutí se dědického práva za života. Pro další posouzení je však dobré vědět, jestli máte majetek ve společném jmění manželů (SJM). Pokud vše vlastní jen jeden, pak postačí napsat závěť - ideálně formou veřejné listiny u notáře, který ji uloží do úschovy a přidá do seznamu vedeného Notářskou komorou - Evidence právních jednání pro případ smrti. V takovém případě by ji nemohl nikdo zničit a v případě smrti by si ji jakýkoliv notář z této evidence vytáhl a postupoval v souladu s ní. Pokud máte majetek v SJM, je to trochu komplikovanější.. V takovém případě by se tato komplikovanější cesta dala nahradit cestou snadnější, ale s možným rizikem - bylo by možné sepsat závěť (pro jistotu shora uvedeným způsobem) až po smrti jednoho z vás, tedy v momentě, kdy bude druhý manžel mít vše ve svém vlastnictví. Tento případ ovšem přináší riziko, že v případě vaší společné smrti nebude závěť ještě napsaná.
Zustavitelka dedictvi neresila neponechal zavet ci dedickou smlouvu.
Diky, Jan Svoboda