Věk odchodu do důchodu bude zastropován. Shodly se na tom vládní strany

Do důchodu v 65 letech. To by měl být strop. Na středečním jednání se tak dohodly vládní strany.  „Shodli jsme se na zastropování odchodu do důchodů v 65 letech od roku 2030. Jsme jedním z posledních států, který nemá zastropování,” řekl pro novinky.cz předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Původně to přitom vypadalo, že se ČSSD a lidovci s hnutím ANO nedohodnou. Proti tomu, aby byla hranice stanovena na úrovni 65 let, dlouhodobě vystupoval ministr financí Andrej Babiš.

Názor změnil ve středu. Připustil, že jeho hnutí se návrhu přizpůsobí, když jej podporují ostatní dva vládní partneři. KDU-ČSL a sociální demokracie by podle jeho slov hnutí ANO stejně přehlasovaly. „Máme v koaliční smlouvě, že uděláme zastropování důchodů, ale není tam hranice. Vadilo nám, že k tomu nebyla hlubší diskuse,“ vysvětloval obrat Faltýnek. Vláda by měla o změnách hlasovat v pondělí.

„Vznesli jsme i další návrh, že chceme řešit dřívější odchody do důchodu náročnějších profesí, jako jsou sestřičky, hasiči,“ zdůraznil Faltýnek. Tento materiál by podle něj měl být na stole do konce září.

Věk odchodu do důchodu 65 let bude zastropován od roku 2030. Dosavadní mechanismus počítá s tím, že nyní narozené děti by měly jít do důchodu až v 73 a půl letech věku. Neomezený růst důchodového věku prosadil před pěti lety exministr Jaromír Drábek s koalicí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Babiš i nadále ale trvá na tom, že jde o populistický návrh, který souvisí s blížícími se volbami. "Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody," poznamenal Babiš. Podle něj by se měl spíše řešit dřívější odchod do penze pro některé náročné profese.

I kdyby věkový strop ještě před volbami prošel a žádná z dalších vlád by jej už nezvýšila, šlo by jen o pětiletou jistotu. Má být totiž dočasný a pohyblivý – zřejmě pouze směrem vzhůru. Předpokládá se, že věk dožití i nadále poroste – a právě od něj se "nárok“ na čtvrtinu života v důchodu počítá.

K růstu by nedocházelo automaticky. Každých pět let by se věk odchodu do penze měl přehodnocovat podle aktuálních demografických dat a naděje dožití. Analýzu by vypracoval statistický úřad. Ministerstvo práce by pak muselo vládě dát zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém. Součástí dokumentu by byl i návrh na případnou změnu zákona. O navržených úpravách by pak vždy hlasoval Parlament.