Svítá naděje nemocným Alzheimerovou chorobou? Možná ano

Patnáctiletý britský student Krtin Nithiyanandam vyvinul speciální test, který by v budoucnu mohl snížit počet lidí trpících zatím neléčitelnou Alzheimerovou chorobou. Speciální metoda dokáže odhalit příznaky nemoci až deset let před jejím samotným vypuknutím a zároveň zabrání jejímu dalšímu vývoji, informuje The Telegraph.

"Hlavním přínosem mého testu je, že bude diagnostikovat nemoc ještě před tím, než se začnou projevovat první příznaky. Včasnou diagnostikou patologických změn souvisejících s touto nemocí zabráníme tomu, aby nemoc pokročila do dalších stádií," přiblížil svůj projekt.

Protilátka, kterou vyvinul, splňuje hned dvě funkce. Díky speciálním fluorescentním částicím umožňuje unikátní neinvazivní diagnostiku mozku. Na základě laboratorních šetření bylo zároveň prokázáno, že je schopna vázat na sebe škodlivé neurotoxické bílkoviny, jejichž přítomnost je typická pro raná stádia onemocnění. Včasná diagnóza tak může pomoci pacientům i jejich rodinám připravit se na budoucnost a léky by mohly mít lepší účinky.

Inovativní přínos Nithiyanandamovy specifické látky tkví především ve schopnosti překonat těžko prostupnou buněčnou bariéru, která chrání mozek.

Léčba degenerativních onemocnění mozku, jako je například Alzheimerova choroba, se v současnosti potýká s celou řadou komplikací. Obtížné je nemoc nejenom léčit, ale v první řadě i diagnostikovat.Podle informací České alzheimerovské společnosti trpí demencí na celém světě přibližně 26 miliónů lidí, přičemž každý rok přibude pět miliónů nových případů. V České republice je celkový počet pacientů odhadován na 120 až 130 tisíc osob.

Co je vlatně Alzheimerova nemoc?

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. Choroba začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.