Světový den srdce již v sobotu. I po infarktu se lze vrátit ke kvalitnímu životu

Česká republika patří na první místo v Evropské unii v záchytu a léčbě akutních infarktů myokardu. Osmnáctý Světový den srdce neboli World Heart Day, který vyhlašuje Světová federace srdce (WHF) a Světová zdravotnická organizace (WHO) připomene, že včasný zákrok, dodržování následné léčby a důsledná úprava životního stylu vedou u naprosté většiny pacientů, kteří prodělali infarkt myokardu, k návratu ke kvalitnímu životu bez výrazných limitací.

Světový den srdce letos připadá na sobotu 29. září. V České republice je kardiovaskulární péče na velmi vysoké úrovni. Časná intervence v jednom z dvaadvaceti specializovaných center, rychlý dojezd do nich, dvaceti čtyřhodinová péče na úrovni světové špičky, to jsou důvody, proč pacienti po nekomplikovaných infarktech odcházejí nejpozději po pěti dnech domů. Podmínkou návratu do kvalitního života je však dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu.

Kardiovaskulární onemocnění jsou stále zodpovědná za polovinu všech úmrtí ve vyspělých zemích a představují tak významný problém. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) byla v roce 2015 v České republice nejčastější příčinou úmrtí právě onemocnění oběhové soustavy, a to v 50 % příčinou úmrtí žen a v 45 % příčinou úmrtí mužů. Celkem šlo o téměř 51 tisíc úmrtí. Předpokládá se, že až 30 % pacientů se srdečním infarktem zemře.

Nepodceňujte příznaky

K drtivé většině úmrtí přitom dojde ještě před příjezdem záchranné služby. Proto je třeba nepodceňovat prvotní příznaky a včas navštívit lékaře. Pozor byste mi měli dát, pokud trpíte častou únavou, zadýcháváte se, kašlete nebo chraptíte, máte oteklé nohy, nadměrně se potíte, máte problémy s trávením, trpíte nevolností či cítíte tlak na prsou.

Profesor MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru České kardiologické společnosti (ČKS) situaci komentuje: „V České republice je široce dostupná síť katetrizačních center i vysoká organizovanost lékařské záchranné služby. Většina pacientů s akutním infarktem myokardu se dostane k pomoci včas. Přesto někteří nemocní zbytečně umírají díky nedostatečné informovanosti a edukaci laické veřejnosti. Lidé s podezřením na infarkt by neměli váhat se zavoláním rychlé záchranné služby.“

Sekundární prevence

Ještě před propuštěním z nemocnice je pacientům obvykle předepsána následná farmakologická léčba. Její klíčovou součástí je podávání moderních inhibitorů destiček, které oproti starším lékům snižují riziko úmrtí z kardiálních příčin až o 21 %. Součástí sekundární prevence je změna nezdravého životního stylu. Zpravidla jde o odvyknutí kouření, úpravu stravovacích návyků, zavedení pravidelné fyzické aktivity i eliminace stresových situací. Dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu jsou klíčové pro úspěšný návrat pacientů ke kvalitnímu životu. Přesto se většina nemocných dostatečně neléčí.

Pacienti s infarktem myokardu se nemusejí bát doplatků za kvalitní léky, které jsou jim předepsány v rámci sekundární prevence. Pro každého pojištěnce v České republice je stanoven ochranný finanční limit, tzn. celková částka, kterou od něj zdravotní systém smí vybrat na poplatcích.  Od 1. ledna 2018 se ochranný limit u starších osob a dětí snižuje.  Lidé staří 70 a více let mají ochranný limit 500 Kč ročně. Lidé starší 65 let a mladší než 18 let mají ochranný limit 1000 Kč ročně.  Lidé ve věku 19 až 64 let mají limit 5000 Kč ročně.

Zdroj foto: Pixabay.com