Stoletých lidí přibývá, věk prodlužuje především aktivita či správná životospráva

Když o někom řekneme, že se dožil stovky, jde o něco opravdu výjimečného. Alespoň to tak bývalo, v současné době se počet těchto lidí zvyšuje. V roce 2007 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení 673 lidí, o dva roky později už jich bylo 739 a v lednu 2011 dokonce 913. V lednu 2013 žilo v naší republice 1 103 stoletých lidí, přičemž převládaly ženy – bylo jich 920. Stejný trend se očekává i v dalších letech. Z propočtů statistiků vyplývá, že v polovině století by mohlo v Česku žít bezmála třináct tisíc lidí starších sta let a v roce 2065 by jich mohlo být skoro 19 700. Prim by opět měly hrát ženy, muži by měli tvořit zhruba čtvrtinu.

Dožít se stovky však nestačí. Záleží na tom, v jeké kondici člověk je a jak kvalitně si může života užívat. Řada lidí i v tak vysokém věku pokračuje v nejůznějších aktivitách a tvrdí, že právě to je udržuje fit. Pak také hrají velkou roli dobré geny a životospráva.

„Velmi důležitý je dobrý pocit z prostředí, v němž lidé žijí,“ řekl pro iDnes.cz Antonín Gajdoš, ředitel Domova pro seniory v Buchlovicích. Právě tady do loňského prosince žila Frieda Táborská, nejstarší obyvatelka Česka, která o svém věku lakonicky říkala „do stovky to ještě šlo“. V prosinci však ve věku 107 let zemřela.„Byla v pozoruhodné kondici. Zajímalo ji dění kolem ní, četla bez brýlí, a dokonce sama chodila. Ani v jídle se neomezovala, dala si i víno,“ podotkl Gajdoš.

Právě pestré stravování je ve vysokém věku hodně důležité. Lidé potřebují bílkoviny, vlákninu, vitamin C, měli by jíst ryby či luštěniny.„Věku 65 let se dožívá 40 procent relativně zdravých lidí, zatímco 60 procent lidí je nemocných. Populace tedy stárne se svými nemocemi a v 80 a více letech je nemoc zastoupena již 85 procenty,“ sdělil Milan Forejtar, primář Centra klinické gerontologie ve zlínské nemocnici.

Za posledních 25 let se navíc prodloužila délka života o pět let. Umožňuje to celá řada věcí: třeba pokroky v medicíně, které dovolují preventivní programy, časnější diagnostiku nemocí a jejich léčbu.„Například cévní mozkové příhody se v Česku vyskytují 2–3krát častěji než ve světě, nicméně nové léčebné metody dokážou výrazně snížit následnou invaliditu jedince,“ popsal Forejtar.

I on potvrzuje, že největší rizika pro seniora jsou izolovanost, osamělost či pocity neprospěšnosti a zátěže pro společnost.

„Šťastným seniorem i v pokročilém stáří je ten, který řádně pečuje nejen o svoji fyzickou i psychickou stránku, ale i o svá onemocnění, snaží se udržet individuální a společenské aktivity, miluje vše, co mu přináší radost,“ dodal Forejtar.