Sendvičová generace často nezvládá, chybí podpora systému

Odkládání mateřství na pozdější věk a celkové stárnutí populace. To jsou dva hlavní aspekty, které stojí za fenoménem takzvané sendvičové generace. Jde především o ženy, ale i celé rodiny, které se starají zároveň o své děti a o své rodiče. Pomoc bližním je nezbytná. Sociální služby však nestíhají a vzniká velký tlak a napětí v rodinách.

Psycholožka a členka Rady vlády pro seniory a stárnutí populace Klára Gramppová z organizace Elpida, která se pomocí seniorům zabývá, řekla pro web novinky.cz, že právě kvůli zcela vytíženým sociálním službám visí většina péče o seniory na rodinných příslušnících.

„Říká se tomu sendvičová generace: jsou to lidé, co mají sami děti, ale musí se zároveň starat o své rodiče, případně prarodiče,“ uvedla Gramppová.

„Pro lidi v aktivním věku je to nesmírně zatěžující. Péče o dítě je přece jen jiná v tom, že v ní je nějaký vývoj kupředu. Dnes sice spousta seniorů dožije ve zdraví, ale statistiky ukazují, že v průměru posledních patnáct let života člověk dožívá se zdravotním omezením a potřebuje péči. A když ji mají zařizovat rodiny, je patnáct let strašně dlouhá doba,“ poznamenala psycholožka.

„Rodiny na tom někdy úplně vyhoří. Zkazí se vztahy mezi potomky a rodiči, což by se dít nemělo,“ dodala.

Je třeba umět přiznat porážku

Otázku péče o starší příbuzné je podle Gramppové třeba řešit včas. Tedy dříve, než problémy vůbec nastanou. Někdy je nutné svému staršímu příbuznému i sdělit, že rodina už péči nezvládá, a otevřít otázku institucionální péče.

„Musíme být k sobě upřímní a přiznat si, že už péči nezvládáme. A i když je to těžké, upřímně to příbuznému sdělit a hledat s ním společné řešení,“ uvedla.

Podle psycholožky by měl stát hledat koncepční řešení, jak si s přívalem nemohoucích seniorů poradit. „Je potřeba nastavit financování sociálních služeb tak, aby to stát unesl. Cestou by bylo navýšení příspěvků na péči tak, aby si pečující nemuseli snižovat úvazky,“ míní Gramppová.

Zdroj foto: Pixabay.com