Podle statistiků se musí zvýšit důchodový věk

Český statistický úřad poprvé vypracoval pro vládu zprávu o důchodovém systému. Dnešní pětadvacátníci by měli jít do důchodu až po 67. roce života. Informoval o tom web idnes.cz. Zda se důchodový věk posune a ­jak, ale záleží na politicích.

Ekonomové se shodují, že se zvyšováním důchodového věku je zapotřebí začít co nejdřív. Výdaje na důchody totiž rostou čím dál rychleji. Hranice odchodu do důchodu se na podnět Evropské unie musí přezkoumávat každých pět let.

Ministerstvo práce za tímto účelem předloží vládě „Zprávu o důchodovém systému“. Vycházet přitom bude z demografických informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Má se tak dít v letech končících číslicemi 4 a 9.

Zprávu ministerstva má vláda dostat na stůl nejpozději do půlky roku a má sledovat, zda Češi mezi 25 a 54 roky věku prožijí v důchodu zhruba čtvrtinu života (24­ až 26 procent). Pokud by se z propočtů ukázalo, že se vymkli z rozmezí, mělo by ministerstvo práce navrhnout, jak důchodový věk upravit.

Protože doba dožití roste s každou další narozenou generací, statistikům vyšlo, že ze zmíněného rozmezí vyčnívají ročníky 1980 a­ mladší. Pokud by se s hranicí důchodového věku nic nedělo, stráví v penzi více než 26 procent života.

Česká populace stárne

MF DNES zjišťovala, zda chystaná zpráva ministerstva práce bude obsahovat doporučení začít u dnešních třicátníků a mladších posouvat důchodový věk směrem nahoru. „V této fázi bez detailní analýzy dopadů to ještě nelze říci,“ reagovalo ministerstvo. „Z příslušné zprávy pro vládu nevzniká přímá povinnost rozhodnout o změně důchodového věku,“ dodalo.

Česká populace stárne, důchodců přibývá a pracujících ubývá. Výdaje na důchody tím pádem rostou a naopak počet těch, kteří přispívají do státního rozpočtu, klesá. Platí přitom, že čím dřív k postupnému zvyšování důchodového věku dojde, tím lépe se finanční dopad rozloží na více ročníků.

Roli hraje i zdravotní stav

„Pro vládu je to jasný signál, že zafixování důchodového věku na 65 letech není dlouhodobě udržitelné,“ prohlašuje ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Její úřad má přitom za úkol monitorovat udržitelnost veřejných financí.

Na druhé straně je podle ní třeba vzít v úvahu, že prodlužující se doba dožití neznamená, že člověk zůstane dostatečně zdravý, aby mohl pracovat o několik let déle než dnes. „Zvýšení věku pro odchod do důchodu je jednou z hlavních alternativ pro zvýšení udržitelnosti důchodového systému. S ohledem na zdravotní stav populace má však značné meze,“ dodává Zamrazilová.