Podle nejnovější studie Deloittu může životní úroveň důchodců klesnout na čtvrtinu

O současném stavu důchodového systému v tuzemsku toho již bylo napsáno mnoho. V současné podobě je dlouhodobě neudržitelný. Z nejnovější studie společnosti Deloitt navíc vyplývá, že může vést k výraznému snížení životní úrovně českých důchodců. Informoval o tom web ihned.cz.

Studie uvádí, že bez zásahů do systému by poměr průměrného důchodu a průměrné mzdy klesl hluboko pod současných 40 procent. Zachování současné hodnoty poměru by zase poslalo český důchodový systém do dlouhodobě neudržitelných deficitů. Společnost Deloitt pracuje ve studii se dvěma scénáři možného vývoje.

První možností na udržení současné podoby systému je postupné snižování poměru průměrného starobního důchodu a hrubé mzdy. "Schéma valorizace penzí povede v roce 2070 k poklesu z aktuálních 40 až na 25 procent, což je úroveň dnešního Estonska. Průměrný měsíční příjem financí by se tak se vstupem do důchodu snížil v průměru na čtvrtinu," řekl pro ihned spoluautor studie David Marek, hlavní ekonom Deloittu. Uvedl také, že navzdory takovému výraznému poklesu poměru by si současná podoba systému zachovala kupní sílu důchodů.

Náklady by stouply na 10,5 procenta HDP

Podle druhého modelového příkladu je patrné, že pokud by se vláda snažila držet současnou hodnotu poměru důchodu a průměrné mzdy na 40 procentech bez dalších změn v parametrech systému, vystoupaly by v roce 2055 náklady na důchody o čtvrtinu. "Stouply by z dnešních 8,3 na 10,5 procenta HDP. Důvodem je stoupající počet důchodců a také klesající počet lidí v produktivním věku," uvádí studie.

Český penzijní systém by se při tomto scénáři postupně propadl do deficitů až 1,9 procenta HDP, což by obnášelo přes sto miliard korun. Takto výrazné deficity by byly pro Česko dlouhodobě neudržitelné, pokud by nenastala změna v penzijním systému.

Zvyšování věkové hranice není řešení

"K udržení poměru 40 procent by podle našich propočtů bylo potřeba zvednout sazbu důchodového pojištění z dnešních 28 na 34 procent kolem roku 2060. Zdanění práce je v Česku již dnes jedno z nejvyšších v celé Evropské unii, proto je tato možnost nereálná. Další možností by pak bylo zvednout věk odchodu do důchodu na 69 let. To však hraničí s fyzickými limity člověka," dodává ekonom Deloittu a spoluautor studie Václav Franče.

Podobný názor má i předsedkyně Komise za spravedlivé důchody Danuše Nerudová. "Zvýšíme-li věk odchodu do důchodu, skupina předčasných důchodců se nám samozřejmě ještě zvětší," uvedla Nerudová. Zvýšením věku odchodu do důchodu se sice podle ní částečně vyřeší udržitelnost důchodového systému, ale problémy se přesunou z důchodového systému do systémů sociálních dávek nebo systému zdravotního. "Takové řešení nepovažuji za koncepční, protože pořád hovoříme o celkové udržitelnosti veřejných financí," řekla pro ihned Nerudová.

Nejlepší životní úroveň je v Rakousku

Penzijní věk se v Česku postupně zvyšuje, v roce 2030 by se ale měl podle stávající legislativy zastavit na 65 letech. V tu dobu do penze odejdou lidé narození v roce 1965. Důchody českých penzistů jsou v rámci Evropské unie v hlubokém podprůměru. V roce 2016 dosahoval průměrný starobní důchod v Česku hodnoty 407 eur, zatímco průměr EU činil 1135 eur. V tomto ohledu nabízí nejlepší životní úroveň Rakousko a Nizozemsko, kde se průměrný důchod pohybuje kolem 37, respektive 34 procent nad průměrem unie.

Zdroj foto: Pixabay.com