Muži v přechodu - připraveným štěstí přeje

Prudká zástava tvorby ženského hormonu estrogenu způsobuje ženám nejčastěji po čtyřicítce pár pořádných nepříjemností. Výkyvy nálad, deprese, návaly a jiné se však týkají i mužské části populace. Málokdy se totiž stejně otevřeně hovoří o přechodu u mužů. I ten ovšem existuje, a nese s sebou dokonce velká zdravotní nebezpečí. Přesto je osvěta v tomto směru takřka mizerná, možná proto, že muži nejsou cílovou skupinou farmaceutického průmyslu, nebo proto, že mužská andropauza byla vědci potvrzena a detailněji prozkoumána relativně nedávno.

Kdy přichází andropauza u mužů?

V porovnání se ženami později, konkrétně po padesátce, kdy dochází ke snižování produkce mužských pohlavních hormonů. Na rozdíl od žen však hladina těchto hormonů pouze klesne, navíc klesá pozvolně delší dobu, takže někteří jedinci symptomy ani pocítit nemusejí. Další výhodou je, že schopnost zplodit potomka mužům zůstává ještě do poměrně vysokého věku. Co je však mužům i ženám společné, jsou příznaky.

Jak se pozná mužský přechod?

V souvislosti se změnami uvnitř těla přicházejí častější bolesti hlavy, závratě, návaly horka, nenadálé pocení, podrážděnost, nespavost, vyčerpanost, smutek, snížení psychické výkonnosti, nechuť na sex a potíže s erekcí. Muži pociťují úbytek libida, tloustnou a vypadávají jim vlasy, což se snaží buď maskovat chvástáním, nebo upadají do depresí či apatie. Když pak svůj vnitřní žal ještě zapijí pivem, které díky chmelu tlumí sexuální touhu, příznaky se prohloubí, a ocitnou se v začarovaném kruhu.

Jaká jsou rizika andropauzy?

Na to, jak se o přechodu u mužů mluví málo nebo vůbec, jsou rizika s ní spojená docela vysoká. Kromě již zmíněných psychických komplikací hrozí například řídnutí kostí (osteoporóza), s čím souvisí vyšší riziko úrazů například kyčle nebo páteře. Nebezpečí spočívá hlavně v tom, že díky úbytku objemu mění kosti svou strukturu a pevnost, takže ke zlomenině nejčastěji zápěstí, krčku kosti stehenní nebo obratle může dojít za docela nenápadných okolností, a lze ji zcela přehlédnout.

Tuk, který se v období andropauzy mnohem snáze ukládá v těle, bohužel na úkor svalové hmoty, může způsobit nemoci cév a srdce. Hrozí tedy reálně infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.

Nepleťme si mužské klimakterium s krizí středního věku

V souvislosti s minimální osvětou a stářím průzkumu přechodu u mužů se u svého lékaře můžete setkat s rychlým verdiktem: stárnutí nebo tzv. krize středního věku. Nenechte se odbýt, andropauza je proces hormonálních změn, ta je měřitelná a lze ji zjistit z krevního rozboru. Oproti tomu již zmíněná krize nejen že přichází obvykle dříve, ale způsobují ji psychosociální změny, nikoli hormony.

Když si přechod připustím, co dál?

Zásadní problém mužské psychiky a ega tkví v nechuti si cokoli negativního z intimní oblasti, zvláště pak jedná-li se o sexuální apetit a jeho snížení, připustit. Tendence mávnout nad všemi příznaky rukou, snažit se je hrdinsky přehlížet a v duchu se trápit depresí, jsou zcela očekávatelné, přesto zbytečné. Existuje celá řada metod, jak symptomy zmírnit nebo zcela odstranit. Pomůže dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, úprava životosprávy, omezení stresových faktorů, kouření a konzumace alkoholu. Úbytek testosteronu lze řešit substitučně, neboli podáváním hormonu například v želatinových tobolkách. Už i v České republice jsou příznaky andropauzy oficiálně uznány jako důvod k indikaci substituční terapie, přičemž výsledky všech dostupných studií slibují velmi pozitivní účinky na celkovou kondici mužského organismu.

Je substituční hormonální terapie vhodná pro každého?

Pokud hádáte, že nikoli, dáme vám za pravdu, i zde existují typické kontraindikace, jako je rakovina prostaty či srdečně-cévní onemocnění a další. Vyplývá z toho tedy jediné: nebojte se o andropauze s lékařem otevřeně komunikovat a nenechávejte nic, co se týče vašeho zdraví, na poslední chvíli. Včasné odhalení jakýchkoli zdravotních komplikací totiž výrazně pomáhá předcházet někdy až fatálním, nevratným důsledkům.

Jak vidíte, i mužský přechod si zaslouží naši pozornost, zvlášť když existuje možnost, jak jej, byť jen částečně, „obejít“. Přijmeme-li jej totiž jako přirozený proces, snáze najdeme cestu, jak zkvalitnit, nebo alespoň neznehodnotit druhou půli života.

Zdroj foto: foter.com