Lidé se potýkají s nedostatkem financí na péči o své staré rodiče

O své staré rodiče, kteří už alespoň částečně potřebují pomoc a péči, se Češi chtějí starat. Jejich snahu však začíná omezovat nedostatek peněz a problémy v zaměstnání. Největší problémy má podle výzkumu Gender Studies tzv. „sandwichová generace“ ve věku mezi 40 až 50 roky, která se musí vedle rodičů ještě starat o vlastní dorůstající děti.

Podle studie se Češi zejména obávají, že budou muset pro péči o své rodiče opustit zaměstnání.. Ti, kteří se starají o seniory, nejsou vždy připraveni nastoupit na mimořádné směny či pracovat přes čas, požadují mimořádná volna, nemohou odjíždět na delší školení či výcviky. To může ohrožovat jejich pracovní pozici i místo. Česká rodina je ale tradičně dvoupříjmová. Aby rodina zvládla svoje výdaje, včetně hypoték, či vydržování dětí na studiích, musejí pracovat i ženy. Ztráta jejího místa, protože o staré rodiče se starají především ženy, může dostat rodinu do neřešitelných problémů.

Domovů pro seniory je nedostatek

Zařízení, kde by bylo o seniory dobře postaráno, je stále nedostatek, ta špičková jsou drahá. A to i v případě, že by na pobyt padla celá penze seniora. Navíc, většina českých bytů není vedena jako dvougenerační. Nucené sestěhování více rodin do jednoho bytu, kde jsou navíc děti v pubertě a teenageři, může vyvolávat spory. "Případy, kdy některé rodiny už nejsou schopné se postarat z ekonomických či zaměstnaneckých důvodů o své rodiče, existují," potvrzuje ředitel ústavu sociálních služeb v Praze 4 Miloš Hájek.

Staří mají žít v rodině

Počet seniorů přitom v české společnosti výrazně roste, takže problém pomoci se bude týkat stále většího počtu rodin. Již dnes je podle České správy sociálního zabezpečení přes dva miliony penzistů, prodlužuje se věk jejich dožití. Podle průzkumů si většina seniorů přeje zůstat ve svém bytě za asistence svých blízkých i v případě vlastní bezmocnosti. To doporučují prakticky všichni psychologové.  Setrvání stále většího počtu seniorů v jejich vlastním prostředí a výrazný podíl rodiny na péči o ně předpokládá i Národní program přípravy na stárnutí a sociální politika vlády s její snahou zpřísňovat podmínky pro poskytování sociálních dávek.

O staré rodiče by se měly děti starat

Samotní Češi jsou podle studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z 84 % toho názoru, že by se o staré rodiče měly postarat jejich děti i v případě nemohoucnosti, 80 % populace by volilo možnost poskytnout tuto péči raději v domácím prostředí. Polovina populace by tento úkol vzala sama na svá bedra. Na 70 % populace mezi 45-59 let už pomáhá svým rodičům v každodenním životě, 42 % označuje tuto pomoc jako častou.

Ženy kolem čtyřicítky jsou nejvytíženější

Největší břímě péče o rodinu a to jak svoji, tak rodičů, spadá na ženy. Žena mezi čtyřicítkou a padesátkou je podle sociologů nejvytíženějším „pracovníkem“. Podle sociologických výzkumů se totiž o seniory starají převážně ženy. Socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková uvádí, že typickou pečující osobou je žena v pozdním produktivním věku, která povinnosti spojené s péčí o stárnoucí rodiče kombinuje s péčí o dospívající děti. V polovině případů k tomu ještě musí sladit svou práci.