Lék na Alzheimera se najít nedaří, pokroky jsou v diagnóze onemocnění

Mladí čeští vědci z pražské motolské nemocnice strávili čtyři měsíce v Austrálii výzkumem Alzheimerovy choroby. Neuropsycholožka Kateřina Čechová zjišťovala, jaké varianty genů zvyšují předpoklady pro rozvinutí demence, a jaké naopak fungují jako ochrana. Zároveň působila i v týmu, který zkoumá také vliv vzdělávání v pozdějším věku. Neurolog Ondřej Lerch v australském Brisbane pracoval na výzkumu, který by mohl přispět k přesnějšímu a časnějšímu odhalení rizikových pacientů. Zaměřil se na to, jak se na magnetické rezonanci projevují pacientovy problémy s orientací v prostoru. Zatímco metod, jak Alzheimera odhalit včas, přibývá, lék, který by chorobu vyléčil, zatím chybí. Uvádí to server aktualne.cz.

Když člověk s přibývajícím věkem stále častěji zapomíná, kam položil klíče, nebo se mu pletou jména herců, nemusí to ještě být důvod k obavě z Alzheimerovy choroby. Varovným signálem je výraznější propad ve schopnosti si vzpomenout nebo se orientovat. Může však trvat dlouho, než ho okolí u nemocného vůbec odhalí, protože u každého se projevuje jinak a postupuje různě rychle.

"Je důležité, aby se rodina, když přijede na návštěvu za babičkou, ptala co nejkonkrétněji. Třeba kolikátého je, na co koukala v televizi. Aby ta fakta bylo možné ověřit," radí neuropsycholožka Kateřina Čechová z fakultní nemocnice v pražském Motole a upozorňuje, že lidé trpící demencí si mohou často vymýšlet, aby handicap skryli. A proto například dotaz na to, co měla babička včera k obědu, nepomůže. Takovou informaci lze ověřit jen stěží.

V Česku momentálně s demencí žije asi 150 tisíc lidí. Do roku 2050 podle odhadů počet nemocných vzroste na čtvrt milionu. Alzheimerova choroba je nejčastějším původcem demence, více než polovina pacientů s demencí trpí právě touto chorobou. Lék na tuto nemoc, při které nevratně odumírá mozková tkáň, zatím neexistuje. Dostupná jsou jen léčiva, která po propuknutí nemoci zmírňují některé příznaky.

Řada přípravků je ale ve vývoji. Naději například tento týden přineslo prohlášení britských vědců, podle nichž by na Alzheimerovu chorobu i další neurodegenerativní onemocnění mohly fungovat léky, které se dnes běžně užívají na depresi, a také přípravek momentálně testovaný v léčbě rakoviny.

Dosavadní výzkumy se shodují, že až se objeví preparát, který skutečně dovede demenci vyléčit, bude klíčové, aby byl pacientovi nasazen co nejdříve. Je prokázáno, že se nevratné změny v mozku začínají dít až desítky let před prvními příznaky demence.

Vědecké bádání se teď proto soustředí dvěma směry - jedním je vývoj účinného léku, druhým hledání způsobu, jak co nejdříve a nejsnáze odhalit riziko, že demence u někoho v pozdějším věku propukne. Jedna ze skupin má však náskok. Lékaři dokážou zvýšené riziko odhalit například na magnetické rezonanci, při genetických vyšetřeních nebo v odebraném mozkomíšním moku. Obzvlášť poslední jmenovaný typ vyšetření je ale pro pacienta velmi nepříjemný. A zůstává otázkou, jestli člověk o vyšším riziku vůbec bude chtít vědět, když zatím neexistuje lék, který by mohl začít užívat.

Zdroj: aktualne.cz