Jak se podle psycholožky chovat v karanténě

Celostátní karanténa je veliký nápor na psychiku každého člověka. Jinak na tom nejsou ani senioři. Psycholožka Lenka Čadová radí, jak bychom se v takto náročné situaci měli chovat. Za stěžejní považuje řád a nastavení pravidel.

„Pokud se ráno probudím a nevím, co budu dělat, co den přinese, může to mít pro psychiku devastující následky. Po čtrnácti dnech takový člověk snadno propadne zoufalství a chaosu. Proto je dobré stanovit si pravidla a řád. V něm se v krizových situacích pohybujeme mnohem lépe než ve zmatku. Naplánovat si den není nic špatného, naopak, byť by to měl být úklid šuplíků nebo vymalování spíže,“ uvedla psycholožka pro web novinky.

Zásobování je přirozená reakce

Podle ní je zcela přirozené, že lidé čelící neznámé hrozbě reagují nákupem potravin nebo naopak bagatelizací situace. Obojí jsou podle ní obranné strategie, jak neznámé situaci čelit. „Generace našich rodičů zažila válku, zásobit se v té době bylo přirozené. Toto povědomí zvlášť mezi staršími lidmi ve společnosti ještě přetrvává. A popírání? To je první obranná reakce na tíživou situaci,“ říká psycholožka, která však doporučuje šířící se epidemii nepodceňovat a eliminovat její rizika.

Důležitý je pocit užitečnosti

„Lidé potřebují mít pocit, že jsou užiteční a platní. Každý den by právě teď měli udělat něco, aby se jim žilo dobře. Smysluplná pravidla nám pomohou ustálit chování jak v rodině, tak ve společnosti. Není to něco, co nám bere svobodu, ale co nás podrží. Tabu by mělo být vytahovat rodinné kostlivce a využít karantény k řešení letitých sporů. Není dobré vyvolávat spory kvůli maličkostem,“ uvádí Čadová.

Nebojte se požádat o pomoc

„Platí pravidlo být zvídavý, ale ne zvědavý. Staří lidé by se neměli ostýchat požádat o pomoc například s nákupem. Přirozený by měl být náš zájem o sousedy, o nichž víme, že jsou nemocní či osamělí. Nabídnout jim pomoc je víc než slušnost. Někdy stačí třeba zaklepat na paní, co bydlí nad námi, a zeptat se, zda něco nepotřebuje.“

Zdroj foto: Pixabay.com