Dnešní senioři nechtějí jen hlídat vnoučata, mají spoustu svých zájmů

Babička je přeci doma, tak proč by nemohla pohlídat děti nebo uvařit oběd, když potřebujeme, myslí si někteří rodiče malých dětí. V poslední době ale senioři odmítají být pouze vždy k dispozici svým dětem. Moc se to neslučuje s jejich tradiční rolí u nás v Česku, ale zkrátka je to tak.

Dochází tak trochu ke konfliktu generací, šedesátníci zkrátka nechtějí fungovat na plný úvazek jako chůvy a mladí se s tím těžko smiřují. Jestliže v roce 1991 téměř tři čtvrtiny (72 procent) seniorské populace souhlasily s výrokem, že rodiče musí pro své děti udělat vše, v roce 2008 to bylo už jen 57 procent, uvádějí statistiky. Sebeobětování a automatický přechod do role babiček a dědečků přestává být mezi seniory přijímáno jako samozřejmost, upozorňuje studie nazvaná Být dobrou babičkou – normativní očekávání spojená s rolí babičky v současné české rodině Sociologického ústavu ČAV.

Tomu odpovídají i sociologická šetření. Na 61 žen a 45 procent mužů ve věku babiček a dědečků považuje tuto roli za významnou a nejdůležitější, je to zdroj štěstí a radosti. Přesto v ČR pečuje o vnoučata mladší deseti let s denní či týdenní pravidelností kolem 30 procent prarodičů.

Generace dnešních šedesátníků je zkrátka jiná, než byli jejich rodiče. Mají více možností, chtějí se vzdělávat, cestovat, mít čas na svoje koníčky.Také odcházejí později do důchodu a kolikrát už mají vnoučata odrostlá. Na druhou stranu mladí se dnes často rozvádějí a pokud pečuje o děti třeba převážně matka, logicky potřebuje více pomoc prarodičů.

Této skutečnosti využívají i podnikatelé a tak vznikají agentury, které dodávají babičky na hlídání. Nabízejí zralé ženy s bohatými zkušenostmi na hlídání dětí sedm dní v týdnu.