Podle lékařů může pozdější odchod do důchodu negativně působit i na psychiku

Více seniorů s psychickými problémy může přinést plánované zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Primář Geriatrické kliniky VFN v Praze Tomáš Richter to uvedl pro web novinky.cz. Kritickým věkem je podle něj 65 let.

„Věk 65 let je zlomový, dochází k rychlému snižování fyzických a psychických sil a rychle narůstá nemocnost. Zvyšuje se výskyt tzv. civilizačních nemocí, jako je arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, diabetes,“ popsal novinkám Richter.

Dále je potřeba brát v potaz vyšší riziko onkologických onemocnění. Mezi časté problémy seniorů dále primář řadí i parkinsona, demenci, artrózu kyčelních a kolenních kloubů. Starší lidé trpí také častějšími úrazy při pádech, zlomeninami krčku stehenní kosti, zápěstí a obratlů.

Horší se i smysly

„Nesmíme zapomenout ani na zhoršení smyslového vnímání, poruchy zraku i sluchu. U seniorů 65+ klesá výkonnost imunitního systému, tedy zvyšuje se frekvence respiračních onemocnění, zánětů močových cest, je větší riziko pro pásový opar. Nicméně pro seniora 65+ je typické, že netrpí pouze jednou či dvěma chorobami, ale vždy kombinací výše uvedených,“ doplnil Richter.

Významným problémem se stává demence, jejíž výskyt se rapidně zvyšuje od 65. roku. „Vždy jde o kombinaci několika faktorů. Dnes víme, že vysoce rizikový je vysoký krevní tlak, parkinson a další tzv. neurodegenerativní onemocnění, ateroskleróza, abúzus alkoholu,“ vysvětlil primář.

I z toho důvodu je proto podle něj výkonnost člověka ve věku od 65 let ve srovnání s jeho kolegou ve středním věku snížena obvykle po fyzické i psychické stránce. „Domnívám se, že s prodloužením věku odchodu do důchodu značně naroste počet nemocných s psychickými problémy, protože prostě nebudou stíhat,“ poznamenal primář.

Roli hraje imunita

Imunolog Ilja Stříž z IKEM soudí, že kondice seniorů bývá individuální. „Někteří lidé se o své zdraví starají, někteří ne. Lidé jsou různě vystaveni stresu. Nedá se jednoznačně říci, jak se posun odchodu do důchodu projeví. Imunita ve stáří je samozřejmě oslabená, funguje hůř. Určitě jsou senioři u nás v jiné kondici než například senioři ve Skandinávii, kde jsou zdravější a výkonnější,“ řekl Právu.

Nejlepší by podle odborníků bylo nastavit preventivní programy a motivovat lidi, aby se o své zdraví starali. Potom by prodlužování věku pro odchod do důchodu bylo namístě. Doba dožití se přitom podle Českého statistického úřadu u mužů loni zvýšila na 76,1 roku a u žen na 82 let. V pandemických letech 2020 a 2021 se střední délka života propadla zhruba o dva roky na 74,1 roku pro muže a 80,5 roku pro ženy.

Zdroj foto: Pixabay.com