Díky nové metodě lze předpovědět Parkinsona léta dopředu

Problémem Parkinsonovi nemoci je především to, že í lékaři diagnostikují až v pokročilém stádiu. V současné době však vyvíjejí přístroj, který by chorobu odhalil včas. Informoval o tom web idnes.cz.

Přístroj na odhalení nemocí často spojených s vyšším věkem je úzce spojen s ultrazvukem. Díky tomu je možné odhalit až desítky let dopředu počínající změny na mozku, které později způsobí onemocnění jako Parkinsonova či Alzheimerova choroba.

Nová diagnostická metoda, na jejímž vývoji pracoval český neurolog David Školoudík, měla však podle idnes.cz jeden zásadní nedostatek. Lidské oko totiž nedokáže do detailu „přečíst“ jemné odchylky šedých odstínů ultrazvukových snímků. Školoudík proto s IT specialisty vyvinul unikátní software, který míru šedi analyzovat umí. 

„Roky a roky musíte vyšetřovat pacienty a dívat se na snímky, abyste uměl říct, tady je změna. Celosvětově jsou takových expertů desítky, ale lidí, kteří mají tato onemocnění, jsou miliony. Je zcela iluzorní, že bychom experty vyráběli. Jediná možnost je nahradit je robotem,“ říká neurolog a ředitel Centra vědy a výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci David Školoudík.

Testy probíhaly v Ostravě a Praze

Po měsících testování v Ostravě a pražské motolské nemocnici se teď nový software rozšiřuje do dalších více než dvaceti nemocnic a soukromých ambulancí neurologů v celé republice. V průběhu ledna proběhnou první školení, aby lékaři věděli, jak jej používat a jak správně provést sonografii, aby pořídili snímky, které je možné analyzovat. 

Nový software má ale do budoucna nejspíš ještě další velké možnosti. „Zdá se, že je více oblastí mozku, které na ultrazvuku mění svou světlost u různých onemocnění, když odumírají jednotlivé buňky,“ vysvětluje Školoudík. Pomoci by tak mohl třeba i u depresí.

Konkrétně u Parkinsonovy choroby si lékaři všimli, že takzvaná černá hmota, jejíž degenerace způsobuje úbytek dopaminu, je na ultrazvuku více vidět. U deprese, jejíž příčina je v jiné části mozku, naopak oblast mizí. Software dokáže tyto jemné odchylky zachytit lépe, něž lidské oko.

Nemoci je třeba od sebe odlišit

„Teď máme výsledky i u Huntingtonovy nebo Wilsonovy choroby, kde změny lze vidět. Testujeme program, o kolik je přesnější než lidské oko a jaké jsou hraniční hodnoty, které jsou optimální pro jednotlivé choroby, aby se od sebe daly pomocí ultrazvuku i odlišit,“ dodává vědec.

Parkinsonovou chorobu v Česku trpí asi 50 tisíc lidí. Jednou z lékařek, která se k testování připojila, je i neuroložka Slávka Chmelíková. „Očekávám do budoucna rozšíření diagnostických možností, a to především v případě diagnostických rozpaků u složitých případů. Jistě je zde prostor i k využití v rámci vědecko-výzkumných projektů našeho oddělení,“ vysvětluje pro idnes svoji motivaci Chmelíková z Neurologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Program funguje tak, že analyzuje obraz pixel po pixelu a lékaři ukáže konkrétní přesný údaj. Každé lidské oko totiž snímek vidí trochu jinak a každý lékař útvar ohraničuje a měří odlišně. Software by tak do budoucna mohl pomoci také s diagnostikou nádorových útvarů.

Předpovězení zatím nepomůže s léčbou

Pokud budou lékaři umět Parkinsonovu nemoc odhalit ještě před propuknutím, chtěli by ji blokovat, teď to neumí. Současná medicína dokáže jen potlačit příznaky. Nalezení léčby je dalším krokem v této oblasti výzkumu.

„V mozku odumírají (při Parkinsonově chorobě) určité buňky rychleji než v běžné populaci a je spousta molekul testovaných na zvířatech, které vypadají nadějně, že by mohly odumírání zastavit. Jenže když máte první příznaky Parkinsonovy nemoci, máte 80 procent těchto buněk již mrtvých, to už je pozdě na to něco zachraňovat. Pokud dokážeme nemoc diagnostikovat, když jich je ještě 60 procent funkčních, šance na nalezení účinného léku by byla daleko větší,“ říká David Školoudík.

Ve francouzském Lille už čtvrtým rokem vyvíjejí lék, který by mohl včas pomoci. Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají totiž ve střední části mozku vysokou koncentraci železa. Výzkum tak pracuje s hypotézou, že léky, které by uměly vychytávat železo, mohou jeho koncentraci v mozku snížit, a tak zpomalit úbytek neuronů a rozvoj nemoci.

Zdroj foto: Pixabay.com