Dědění bez závěti
Náhlá smrt blízkého člověka je bez pochyby jedna z nejzátěžovějších situací v životě. Nejen že se nejbližší pozůstalí musejí vyrovnat s nenahraditelnou ztrátou, ale rázem je čeká také spousta zařizování. Zorientovat se v případě dědictví Vám pomůže následující článek.
Zákony a paragrafy na vaší straně
Do konce roku 2013 podléhalo dědictví tehdejšímu občanskému zákoníku z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.) a to v § 460 – 487. Nyní však došlo k úpravám a od 1. 1. 2014 pro dědické právo platí v občanském zákoníku zákon č. 89/2012 Sb., konkrétně v § 1475 – 1720. Problematiku dědictví ze zákona, na kterou se podíváme podrobněji, najdete v §1633 – 1641, ale důležitá je pro něj i řada dalších ustanovení, která jsou společná pro všechny formy dědění, jako třeba definice toho, co spadá do dědictví, možnost odmítnout dědictví, nároky neopomenutelných dědiců atd. Pokud by Vás zajímalo něco k průběhu dědického řízení, to nově upravuje zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních.
Dědictví se řídí zákony platnými v den smrti zemřelého
Pro dědické řízení se používá zákon platný v den smrti zůstavitele. Pokud tedy dotyčný zemřel do 31. 12. 2013 (včetně), pak po něm jeho dědicové dědí podle ustanovení původního občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Pokud někdo zemřel 1.1. 2014 a později, vztahují se na dědictví pravidla nového občanského zákoníku. Pokud už dědické řízení probíhá z předchozího roku nebo z doby dřívější, nic zásadního se nemění a dokončí se podle původních pravidel.
Organizačně zajišťují řízení notáři v tom místě (okrese), kde měl zůstavitel naposledy své trvalé bydliště. Konkrétního notáře pověří vedením dědického řízení soud, není možné si ho vybrat. Dědic je povinen uhradit náklady na pohřeb zůstavitele a na zajištění hrobového místa.
Podmínky pro dědictví bez závěti
Obecně platí, že zákon nově preferuje dědění na základě dědické smlouvy nebo na základě závěti, protože jsou to způsoby, kdy zemřelý (zůstavitel) může o svém majetku pro případ smrti rozhodnout svobodně, podle své vlastní vůle. Dědictví ze zákona přichází na řadu ve chvíli, kdy:
a) neexistuje závět
b) závět sice sepsána byla, ale nesplňuje podmínky platnosti, proto ji soud zrušil
c) platná závěť existuje, ale nezahrnuje celý majetek zemřelého
Zákonný podíl, na který má dědic nárok, je stanovený u jednotlivých tříd dědiců. Jestliže nedědí žádný dědic ani ze zákona, připadá dědictví státu. Nový občanský zákoník ale v zájmu dědiců rozšířil okruh osob, které mohu dědit, pokud nedědí bližší příbuzní. Je to snaha, aby majetek zůstal „v rodině“, byť u vzdálenějších příbuzných. Státu aby připadal jen ve výjimečných případech.
Zdroj foto: foter.com
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas novinky, aktuality a rady!
Podobné články
Jaké změny přinese důchodová reforma? - číst více »
Až 300 milionů korun by měla stát digitalizace důchodů - číst více »
Jít do důchodu až příští rok se podle experta vyplatí - číst více »
Sdílejte tento článek na Facebooku.
Komentáře ke článku
rodiče se v po 50- letech manželství rozvedli a na majetkovém vyrovnání se dodhodli. Jelikož jeden z rodičů neměl finanční prostředky na toto vyrovnani,tak jim je na základě majetkové dohody poskytla finan. prostředky dcera a toto bylo rovněž uvedeno v dohodě. Má tato dcera právo uplatnit tuto částku při dědickém řízení po tomto rodiči vůči svému sourozenci?
Jitka
Chci se zeptat,jestli bych po manželově smrti měla nárok na dědictví,když manžel nemá sepsanou závěť.Veškerý majetek získal ještě před naší svatbou,jako dar od jeho otce.(auto,zahrada,byt).Bývalá žena mého manžela již nežije ,ale manžel má čtyři děti z předchozího manželství.Děkuji za odpověď
Dědí pozůstalá manželka a dvě děti stejným dílem, děkuji za odpověď
Před půl rokem mi zemřel dědeček a nezanechal závěť.ma 3 dcery,jak bude dědictví probíhat bez závěti?zdědí 3dcery majetek rovným dílem tedy na třetiny?děkuji za odpověď.chmelik