Bolesti při změně počasí trápí většinu seniorů

Změna tlaku před letní bouřkou či výkyvy venkovní teploty mohou mnoha seniorům působit fyzickou bolest. Někteří jsou na změnu počasí citliví více než jiní. Obtíže však mohou být velmi omezující. Nejčastěji se bolest objeví, pokud se počasí změní náhle.

Meteosenzibilita nebo meteocitlivost, to jsou odborné termíny, které tyto zdravotní obtíže popisují. Zkoumají ji týmy vědců, na toto téma byla publikována řada vědeckých prací. A čím dál více lékařů, přírodovědců a psychologů se přiklání k názoru, že rozhodně nejde jen o zveličené módní téma, ale že se pro mnoho lidí jedná o problém, který jim komplikuje život.

„Počasí přímo nevyvolá vážnou chorobu, ale má vliv na její průběh,“ uvedla pro web i60 slovenská biometeoroložka Zlata Čabajová, která se tímto problémem řadu let zabývá. „Je dokázáno, že počasí například zhoršuje srdečně cévní onemocnění, nemoci dýchací, psychické, pohybové, infekční a alergické. Je to například statisticky podloženo i tím, jak se se změnami počasí mění počty výjezdů záchranek. Jsou v tom významné spojitosti.“

Meteocitlivost řeší každý třetí

Čím je člověk starší, tím vyšší je předpoklad, že bude na změny počasí reagovat citlivě. Podle některých průzkumů zažívá podobné pocity někdy v životě každý třetí člověk. Takže není třeba se za ně stydět. Ale není třeba je ani zveličovat, protože si za ně v některých případech tak trochu můžeme sami. Mnozí psychologové totiž považují meteocitlivost za ukázku toho, že si čím dál více odvykáme žít takzvaně v souladu s přírodou. Že jsme přestali být její součástí. „Mezi obyvateli venkova je meteosenzibilních lidí trojnásobně méně než mezi obyvateli měst,“ připomíná Zlata Čabajová.

Psychiatr Jan Cimický to vidí takto: „Nezapomínejme, že naši předci byli zvyklí žít podle střídajících se ročních období. Za pěkného teplého počasí byli co nejvíce venku, za zimních plískanic co nejvíce doma. Jenže nyní se mnozí lidé pohybují jen v klimatizovaných kancelářích a klimatizovaných autech a pak je pro ně přímo šokem, když z toho chladu na chvíli vyjdou do rozpálené ulice města. No, to pak není divu, že se necítí dobře. My se nyní snažíme stále podávat stejný výkon, žít takzvaně naplno ve vedrech i v mrazech, ale přirozené to není.“

Řešením je život v přírodě

Lékaři například zaznamenali, že citlivost na počasí téměř vůbec neznají lidé, kteří pracují v přírodě, tedy dřevorubci, lesní dělníci, zemědělci, zahradníci. Protože jsou s přírodou více spjati, jejich tělo si se změnami počasí dokáže lépe poradit. Ale lidé, kteří většinu života tráví v kancelářích, pociťují tyto problémy častěji.

Zdroj foto: Pixabay.com